Příběh kosí rodinky.

Jednou takhle ke konci dubna jsme si pří opékání na zahradě v?imli, ?e v na?em jalovci sedí paní kosice na vejcích.
Samozřejmě, ?e jsme ji neru?ili a ona v klidu svá vajíčka vyseděla.

Potom u? ale oběma rodičům začaly starosti, sháňka po co nejlep?ím krmení a také opatrné přiblí?ení k hnízdu, aby neprozradili jeho umístění.
Paní kosice byla o hodně opatrněj?í, ne? pan kos, té dalo hodně přemý?lení a pozorování nás lidí, zda ji nesledujeme a teprve, kdy? jsme se otočili, tak do hnízda s krmením zalétla.
Pan kos si u? tolik z na?í pozornosti nedělal a do hnízda nosil krmení pravidelně. Nejspokojeněj?í byli, kdy? jsem dělal něco s hlínou. Kdy? se třeba sázely brambory, hlína se musela hodně nakypřit a to bylo pro kosáky hotové krmítko. To se v?ichni měli.
Jak maminka s tatínkem, tak i malá kosáčata.

Kdy? jsem viděl, jak si kos s kosicí plní zobáčky jednou ?í?alou za druhou a teprve pak, kdy? u? se jim tam víc nevejde, odlétnou do hnízda krmit, tak jsem jim vůbec nezáviděl.
Od rozednění, kdy vět?inou létal jen kos a kosice mláďata zahřívala, a? do pozdního večera, kdy? u? létali pro jídlo oba dva, se skoro nezastavili.
Koukal jsem také, ?e kosice pod mladými alespoň jednou za den čistila, aby nele?ely ve ?píně.
No prostě jako v?ichni rodiče, se o své mladé pořádně starají.

Dne 8.5. jsme ráno na?li hnízdečko prázdné. Po dlouhém pátrání a sledování rodičů, jsme v?echny tři objevili.
Jeden se skrýval v borovici, druhý na tře?ni a ten třetí byl sly?et z okapu, kde se procházel. Předtím byli v ?eříku a modřínu.
Rodiče je stále krmí, ale u? to mají čím dál tě??í. Musejí je dost hledat, proto?e se pořád přemis?ují.

9.5. jsme měli trochu strach, proto?e se nám nepodařilo jednoho najít, ale o den později byli zase tři.

Dne 10.5.jsou pořád tři, rodiče jen kmitají a kosáčata se mají čile k světu. Pomalu jim dorůstá ocásek a za nějakou dobu u? budou létat jako staří mazáci.

11.5.přistál malý kos s nárazem na okně, tak?e je vidět, ?e je?tě nic moc neumí, ale den ode dne je to stále lep?í.

V současnosti je okolo dost koček, tak?e se mů?e stát, ?e jednoho dne nalezneme na zemi jen pár peříček.
Samozřejmě doufáme, ?e se nic takového nepřihodí, ale příroda ví své.

Na jejich hnízdo máme krásný výhled z koupelny, tak nám nic nebránilo, skoro denně, udělat pár snímků, které jsem po prohlédnutí a vybrání nejzajímavěj?ích, umístil na googlu, kde mám své fotografie.

Samozřejmě, ?e se o ně podělím se v?emi, kteří kliknou na odkaz.

Přeji v?em krásné slunečné dny, radost ze ?ivota a na?im kosům dlouhé ?ití. V. V.

https://photos.app.goo.gl/…6f4QUqhfevi9

««« Předchozí text: Poprvé na kole Následující text: Sobíňov ? pochvala na?í obce. »»»

autor: Vratislav Voral | Neděle 6.05.2018, 11:50 | tisk | About me | 0 komentářů | 98x

Komentáře k textu

Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentář

K textu nebyl napsán žádný komentář.

Přidej komentář!

  Gravatar povolen.



Kliknutím vložíš: Vlož smajla :-) Vlož smajla :-( Vlož smajla ;-) Vlož smajla :-D Vlož smajla 8-O Vlož smajla 8-) Vlož smajla :-? Vlož smajla :-x Vlož smajla :-P Vlož smajla :-|
Příspěvěk je formátován Texy! syntaxí. Není povoleno HTML, odkazy se převádějí automaticky. Pokud se komentář nezobrazí, neprošel bezpečnostní kontrolou a já jej musím schválit přes administraci. Nevkládej jej prosím znovu.